Klimatické změny mění cestovní ruch v Evropě. Sever bude rájem pro turisty

Průzkum britského poskytovatele cestovního pojištění InsureandGo zjistil, že 71 procent lidí si myslí, že některé části Evropy budou v příštích několika letech příliš horké na to, aby je mohli navštívit.

Jižní část Evropy, která je silně závislá na příjmech z cestovního ruchu, se začíná bát, aby se pro rekreanty nestala příliš nehostinná a  nepřesunuli se na sever. Nejvíce postiženými zeměmi budou Španělsko, Řecko, Turecko a Kypr.

Rok 2023 byl potvrzen jako nejteplejší rok od roku 1850, kdy se vedou celosvětové záznamy.

Podle zprávy Světové meteorologické organizace (World Meteorological Organization) rostly teploty v Evropě za poslední tři desetiletí dvakrát rychleji, než je světový průměr.

Studie španělských a francouzských vědců tvrdí, že v létě 2022 zemřelo v Evropě v souvislosti s horky více než šedesát tisíc lidí.

Loni v létě způsobily vysoké teploty mnoho požárů, které také zkomplikovaly situaci v některých zemích. Tisíce lidí byly evakuovány, stovky letů byly zrušeny nebo odkloněny a ztráty jdou do milionů.

Klimatické změny pravděpodobně v budoucnu změní současnou podobu evropského cestovního ruchu. Od mnoha turistů se očekává, že na extrémní teploty zareagují přesunem dovolené z letních měsíců na jaro a podzim. Další se zaměří na jiné destinace, například Baltské nebo Severní moře.

Zde vyvstává otázka, do jaké míry jsou severní země připraveny přijímat turisty, kteří si dosud vybírali jižní destinace? Mají potřebnou základnu pro případný větší nápor turistů a budou schopni nabídnout služby, na které jsou turisté na jihu zvyklí?

Letní turistika v Evropě se pravděpodobně změní k nepoznání a jihoevropské země za to mohou zaplatit nemalou cenu.

Vědecké studie naznačují, že letní klima ve španělských letoviscích bude za 20 let podobné marockému. Podnebí ve skandinávských zemích může připomínat dnešní Maďarsko.

Podle společnosti eDreams Odigeo se v posledních letech výrazně zvýšila poptávka po turistických příležitostech v severních částech Evropy. Zájem je podle webu hlavně o Irsko kvůli snesitelnému klimatu.

Řada studií se pokouší předpovědět, jak globální oteplování ovlivní cestovní ruch.
Pokud průměrná teplota stoupne o čtyři stupně Celsia, sníží se podle studie Evropské komise turistická obliba Řecka o více než devět procent. To by byla těžká rána pro ekonomiku země, protože turistika je silnou složkou HDP (Hrubý domácí produkt).

Dlouhodobě vysoké teploty by mohly mít významný dopad na efektivitu hospodářství a cestovní ruch v Itálii. Turistický průmysl se na HDP předchozího roku podílel 9,1 procenta. To pocítí i Španělsko, kde se cestování na hrubém domácím produktu podílí 8,5 %.

Loni v létě teploty na Sardinii vyšplhaly na 45 stupňů Celsia. Kvůli nesnesitelnému vedru mnoho turistů změnilo původní plány a místo prohlídek zamířily davy lidí k moři nebo k bazénu.

Situace v Řecku byla kritická kvůli četným požárům. Tisíce turistů provedly rezervace, nemohly se dostat na ostrov Rhodos a stovky byly evakuovány. Mnoho místních přišlo o své domovy a místní turistický průmysl vykázal ztráty v milionech.

Navzdory chmurným předpovědím řada studií poukazuje na skutečnost, že evropský sektor cestovního ruchu poroste v příštích letech až do roku 2032 průměrným ročním tempem 3,3 procenta.

Severní země mohou těžit ze změn teplot. Turisté budou hledat chladnější místa a vydají se na sever. Odborníci očekávají, že v příštích letech vzroste počet turistů vybírajících severní destinace až o pětinu.

Turisté pravděpodobně změní své chování. Očekává se, že si své cesty naplánují krátce před odletem na základě předpovědí počasí.

Nejen letní vedra mohou změnit zavedené cestovní zvyklosti. Uplynulá zimní sezóna byla pro zimní lyžařská střediska varováním, že jejich budoucnost je nejistá.

Lyžařské středisko La Sambuy poblíž Mont Blancu ve francouzských Alpách se po rozhodnutí městské rady definitivně uzavřelo. Důvodem je, že globální oteplování zkrátilo lyžařskou sezónu na pouhých pár týdnů.

Studie Basilejské univerzity varuje, že střediska se budou muset stále více spoléhat na umělý sníh, aby přežila, což zvýší spotřebu vody o 80 %. To by mohlo způsobit konflikt mezi odvětvím zimních sportů a místními komunitami, jejichž energie pochází z vodních zdrojů.

Prognóza také počítá s obrovským nárůstem nákladů na lyžování, protože střediska přecházejí na stále dražší a umělé způsoby udržování sněhu na sjezdovkách.

Zdá se, že situace se zhoršuje. Univerzita v Grenoblu ukázala, že od roku 1951 se pro nedostatek sněhu zavřela téměř polovina ze 169 francouzských lyžařských středisek. Odhaduje se, že do roku 2100 mohou alpská střediska trvale ztratit 70 % své sněhové pokrývky.

Prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach vyjádřil obavy, že kvůli klimatickým změnám bude obtížné najít hostitele zimních olympijských her.

Řada zimních středisek v Evropě se snaží přilákat turisty jinými aktivitami, jiná se snaží převést veškeré inženýrské sítě na solární, větrnou či vodní energii a paralelně zavádět eko restaurace. Konečným cílem je snížit spotřebu energie a mít ekologický životní styl a zábavu.

Výhledově závisí životaschopnost zimní turistiky na schopnosti středisek inovovat a přizpůsobit se měnícímu se klimatu.

Studie ukazují, že za pár let budou mít dostatek přírodního sněhu na podporu zimní turistiky pravděpodobně jen střediska nad 2500 metrů nad mořem. Životaschopnost zimní turistiky bude záviset na schopnosti středisek inovovat a přizpůsobovat se měnícímu se klimatu.

Doporučujeme přečíst